Nový občanský zákoník

Sledujte www.rapravo.cz. Připravujeme pro vás semináře k novému občanskému zákoníku zdarma. Přečtěte si také vzorovou smlouvu o převodu nemovité věci připravenou podle nového občanského zákoníku.

 

Nový občanský zákoník

V tomto textu uvádíme pouze některé z důležitých změn, které by nový občanský zákoník (NOZ) měl obsahovat. Další informace se na našich webových stránkách www.rapravo.cz budou objevovat postupně.

 

Rozšíření katalogu věcných práv

Kromě jiných bude do zákona nově zařazeno právo stavby. Je zajímavé, jakým způsobem se NOZ s tímto novým institutem vypořádává. Podle NOZ je právo stavby považováno za věc nemovitou. Právo stavby znamená, že pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. Právo stavby bude zřizováno jako právo dočasné s maximální délkou trvání 99 let, a to úplatně nebo i bezplatně. Právo stavby bude také děditelné a převoditelné a při zřízení smlouvou bude vznikat vkladem do veřejné evidence nemovitostí. Nabytí práva stavby však může podle NOZ nastat také vydržením.

 

Věcná břemena jsou podle NOZ nově členěna na služebnosti a reálná břemena.

 

NOZ dále nově upravil i správu cizího majetku (tzv. trust). Jak NOZ stanoví „každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (beneficienta), je správcem cizího majetku“. Trust je přitom rozlišen NOZ na správu cizího majetku prostou a plnou. Při prosté správě je povinností správce pečovat o zachování podstaty a účelu majetku. Při plné správě vzniká správci širší oprávnění – správce může se spravovaným majetkem učinit vše, co je potřebné k jeho zachování, zhodnocení nebo rozmnožení.

 

Samostatný oddíl NOZ se pak zaměřuje na svěřenský fond. Zakladatel takového fondu vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji k nějakému účelu. Tím vzniká oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník žádná vlastnická práva již nemá. Tato práva vykonává svěřenský správce. Podotýkáme, že ani ten není vlastníkem svěřenského fondu.

 

V NOZ se také v souvislosti setkáme s novým pojmem, kterým jsou veřejné rejstříky (např. veřejné rejstříky právnických osob a další). Veřejný rejstřík je spojen se zásadou materiální publicity, podle které „kdo se v dobré víře spoléhá na správnost a úplnost zápisu ve veřejném seznamu, je chráněn tak, jako kdyby zapsaný stav odpovídal stavu skutečnému, i když je tomu v konkrétním případě jinak“. Tato zásada se bude vztahovat i na jiné druhy rejstříků, pokud pro ně nebude dána odlišná právní úprava.

 

Na výše uvedených webových stránkách www.obcanskyzakonik.justice.cz  je v souvislosti se zásadou materiální publicity uveden následující příklad: „Pokud podle platného právního stavu (myšleno podle původní právní úpravy) někdo např. koupí nemovitost od osoby, která je jako vlastník této nemovitosti evidována v katastru nemovitostí, byť ve skutečnosti jejím vlastníkem není, je nabyvatel chráněn pouze velmi omezeně. Podle § 11 zákona č. 265/1992 Sb. je takový nabyvatel – jednal-li v dobré víře – pouze oprávněným držitelem a může vlastnické právo k nemovitosti vydržet až po deseti letech. Oproti tomu návrh nového občanského zákoníku hodlá důsledně chránit poctivé nabyvatele – pokud někdo v dobré víře koupí nemovitost od osoby zapsané jako vlastník v katastru, stane se kupující vlastníkem ihned, bez ohledu na skutečnost, že prodávajícímu ve skutečnosti vlastnické právo nesvědčilo. Takto však budou chráněny jen transakce úplatné.“

 

V souvislosti s vlastnictvím věci se často objevuje rovněž pojem držba, a to nejen v NOZ. Lze konstatovat, že se jedná o institut obecnější, než je vlastnické právo. Podotýkáme, že předmětem vlastnického práva mají být nyní věci hmotné i nehmotné, přitom nehmotnými statky mohou být energie nebo práva prohlášená za věci (patenty a jiné objekty průmyslového a duševního vlastnictví, řadu investičních nástrojů bez hmotné podstaty atp.). Naproti tomu zvíře již věcí nebude. NOZ stanoví, že živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Zároveň však NOZ, dle našeho názoru dosti nešťastně, dodává, že ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Vraťme se však ještě k pojmu držba. NOZ zavádí rozlišení na držbu poctivou a nepoctivou při zachování současného rozlišování na držbu oprávněnou a neoprávněnou (ovšem s jiným obsahem tohoto pojmu). Také NOZ nadále hodlá setrvávat na splnění dvou předpokladů pro to, aby někdo mohl být považován za držitele, a to:

1.faktické moci osoby nad věcí,

2. úmyslu nakládat s věcí jako s vlastní.

 

Podle původní právní úpravy (občanského zákoníku) je kritériem oprávněné (neoprávněné) držby dobrá víra držitele, zatímco NOZ toto kritérium spojuje s držbou poctivou (resp. nepoctivou). Poctivým držitelem může být i ten, kdo drží bez platného právního důvodu, oprávněným držitelem je pouze ten, kdo drží na základě právního důvodu, anebo ten, kdo se ujme držby svou mocí, aniž tím ruší cizí držbu nebo jiné právo.

 

Stavba jako součást pozemku

NOZ jednoznačně říká, že: „součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“. Tam, kde bude ke dni účinnosti NOZ existovat jeden a týž vlastník pozemku a stavby nebo staveb na tomto pozemku zřízených, stane se stavba popř. stavby součástí pozemku přímo ze zákona (výjimkou jsou tzv. dočasné stavby).

 

Pokud ale budou ke dni účinnosti NOZ obě dvě věci tzn. pozemek a stavba ve vlastnictví různých vlastníků, nedojde zákonem resp. NOZ ke sjednocení vlastnictví obou dvou věcí v rukou jedné osoby (jednalo by se totiž o vyvlastnění). Pak NOZ stanoví předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a předkupní právo vlastníka stavby k pozemku, popřípadě k příslušné části pozemku, lze-li pozemek funkčně rozdělit. Bude-li chtít kterýkoli z vlastníků disponovat se svojí věcí ať už stavbou nebo pozemkem, bude mít povinnost nabídnout ji nejprve druhému vlastníkovi k odkoupení. Nebude-li předkupní právo oprávněným subjektem využito, zůstane zachováno a bude zatěžovat věc i nadále.

 

Nabytí od neoprávněného

V současném obchodním zákoníku je (na rozdíl od zákoníku občanského) nabytí vlastnického práva od neoprávněného umožněno v § 446 (i když jen v rámci úpravy kupní smlouvy). NOZ umožní pro celé soukromé právo nabytí vlastnického práva od neoprávněného.

 

Na stránkách http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html je uveden tento příklad: „Pokud v současné době někdo koupí věc od osoby, která není jejím vlastníkem, nestává se kupující vlastníkem věci, nýbrž jejím pouhým držitelem (a to buď oprávněným – pokud byl v dobré víře, že kupuje od vlastníka, nebo neoprávněným – pokud v dobré víře nebyl). Převede-li tento první kupující věc na další osobu (druhého kupujícího) a tato osoba dál na třetího kupujícího atd., nestává se nikdo z těchto dalších kupujících vlastníkem převáděné věci. Dozví-li se tak původní vlastník, že jeho věc je v držení třetího či pozdějšího kupujícího, má možnost tohoto kupujícího žalovat na vydání věci. Tímto způsobem lze narušit i několik v minulosti vzniklých právních vztahů. Tím dochází ke značnému oslabení právní jistoty. Podle NOZ se kupující stane vlastníkem movité věci i tehdy, pokud koupil věc v dobré víře, že prodávající je jejím vlastníkem, nebo má alespoň právo uvedenou věc prodat. Kupující v takovém případě nabude vlastnické právo ihned.“

 

Podotýkáme, že podle NOZ bude ke změně vlastnického práva v případě věcí movitých docházet již v okamžiku, kdy smlouva nebude účinnosti. NOZ tak již nepodmiňuje převod věci movité s jejím předáním. Pro nemovitosti však zůstává zachován současný stav, kdy vlastnické právo k takové nemovitosti vznikne vkladem do katastru nemovitostí.

 

4.4.2013

 

Tento článek souvisí s dalšími články knihy:
- Převod nemovitosti
- O katastru nemovitostí
- Zákon č. 265/1992 Sb.
- Zákon o vlastnictví bytů
- Družstevní vlastnictví
- Správní řízení I a II
- Přehled legislativy
- Rejstříky
- Kupní smlouva – vzor
- Kupní smlouva – převod bytové jednotky – vzor
- Návrh na vklad – vzor
- A dále s články umístěnými v sekcích Občanské, Obchodní, Správní, Finanční a Trestní právo a Judikatura