Nový občanský zákoník a věcná břemena

Článek ze dne 20.12.2013

 

Nový občanský zákoník a věcná břemena

 

Věcná břemena jsou v NOZ upravena v ustanoveních §§ 1257 až 1308.

 

NOZ nyní rozděluje břemena na tzv. služebnosti a dále na reálná břemena. Služebnosti dělí NOZ na služebnosti pozemkové a služebnosti osobní. Pro služebnosti je typická pasivita vlastníka věci (vlastník věci něco strpí nebo se něčeho zdrží), zatímco pro reálná břemena je typická aktivita vlastníka (vlastník se zaváže, že bude něco poskytovat nebo bude něco konat). Je důležité si uvědomit, že podle NOZ budou věcná břemena zatěžující pozemky považována dle ust. § 498 odst. 1 NOZ za věci nemovité.

 

Služebnosti se nabývají mj. smlouvou či pořízením pro případ smrti popř. také ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Nezapomínejme, že pokud se zřizuje služebnost smlouvou k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. k  věci nemovité zapsané v KN), vzniká zápisem do veřejného seznamu (ust. § 1262 odst. 1 NOZ).

Mezi služebnosti patří:

Pozemkové služebnosti

Osobní služebnosti

Služebnost inženýrské sítě

Užívací právo

Opora cizí stavby

Požívací právo

Právo na svod dešťové vody

Služebnost bytu

Služebnost stezky, průhonu a cesty

Právo pastvy

Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě, dohodou stran nebo také uplynutím doby, pokud služebnost byla zřízena na dobu určitou. Osobní služebnost zaniká též smrtí oprávněné osoby.

 

Podle ust. § 1301 NOZ služebnost nezaniká spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě.

 

Jednou z pozemkových služebností je i služebnost inženýrské sítě (ust. §§ 1267 až 1268 NOZ), ale o tom zase někdy příště.